Jeden hradník mě požádal o toto téma, tak jsem to alespoň zkusila…
Rozházené věci, fyzické i psychické ubližování, psychické
deptání, posměšky, urážky, někdy bití, a to vše v prostorách školy… Každý se s
tímto chováním, ať už osobně nebo jen z povzdálí, setkal.
Ano, jistě jste poznali, že řeč je o školní šikaně. Tato šikana je jedna z nejrozšířenějších, i když se s tím úřady i samotné školy snaží něco dělat a poskytnout žákům dostatečnou prevenci… A já se vynasnažím vám poskytnout pár rad, i když jsem se s ní osobně nesetkala. Tak snad tento článek některým hradníkům pomůže…
Myslím, že každý se s tím chce nejdřív poprat sám. Takže se vyzbrojte velkou
dávkou odvahy a výřečnosti a jděte na to!! (silou ne, protože ze zkušeností
vím, že v případě kluků jsou agresoři - pojem pro násilníka - většinou nabušení
mega siláci, kteří se pyšní postavou)
1) můžete říct šikanovateli, aby to nedělal a nechal vás na pokoji, či mu odporovat v řečnických soubojích - pokud je jen jeden!! V případě většího počtu musíte umět také rychle utíkat…
2) říct to zodpovědné osobě - je jedno zda učiteli, mamce nebo třeba uklízečce… prostě někomu, kdo to oznámí.
A pokud k tomu nemáte dost sil nebo to nechcete říct z očí do očí, vždy jsou k dispozici tísňové linky jako třeba Linka bezpečí - tady je číslo 66 727 979, nebo Linka důvěry -2 4148 4149.
Oboje jsou naprosto důvěryhodné, o čemž svědčí i statistiky počtu volajících.
A pokud nenajdete odvahu ani k jedné z variant, bude vaše trápení trvat dále, až jednou vyvrcholí - a nikdo neví, zda příjemně nebo nepříjemně.
Ale mnohým z vás zřejmě vrtá hlavou otázka: Proč to dělá?? Proč šikanuje??
Někteří jste si na to odpověděli již sami z toho, co o něm víte, ale důvodů může být mnoho… Malé sebevědomí, komplex méněcennosti, který si agresor vybíjí na ostatních, potěšení ze strachu a bolesti ostatních…
Lidé jsou různí a různé jsou i jejich důvody.
Nejsem žádná psycholožka ani sociální pracovnice… píšu článek tak, jak mi slova skáčou na mozek, ale prostě nechápu ty děti, které pro popularitu, pro důležité postavení ve třídě, pro své vlastní důvody, jdou takovouto cestou…
Těmto lidem takhle vzkazuji: "My se vás nebojíme!! I když jeden člověk z vás má strach, stačí jej trochu podpořit, vyvrátit jeho pochyby o sobě samém a podat mu pomocnou ruku."
Zde je krátký příběh člověka, kterého znám:
"Dívka chodila do školy s radostí, měla ráda své spolužáky, oni měli rádi ji a učení ji bavilo. Ve třetí třídě znenadání přistoupila holka, která se snažila být co nejvíce populární mezi žákyněmi a to tak, že štvala ostatní žákyně proti oné dívce. Dívka zůstala sama, nikdo jí nepomáhal, nikdo se s ní nebavil… Holky se jí posmívaly, urážely ji, fyzicky jí ubližovaly… a nikdo nezakročil, neboť učitelé to netušili. Dívka brečela na rameni své kamarádce, která jí v té době byla velkou oporou a snažila se ji podporovat a pomáhat jí, byť s ní nebyla ve třídě.
Dívka si pomalu začala získávat přátele mezi kluky, kteří ji měli rádi pro jejího sportovního ducha, a ona měla ráda je, neboť nebyli tak intrikánští jako holky. Dívka se nakonec rozhodla přestoupit na jinou školu, kde nic takového nebude a kde bude možnost více využít její sportovní talent. Udělala talentovky a dostala se do sportovní třídy jedné základní školy, kde je šťastná, spokojená, našla si báječné přátele a nic jí nechybí… "
Ano, jistě jste poznali, že řeč je o školní šikaně. Tato šikana je jedna z nejrozšířenějších, i když se s tím úřady i samotné školy snaží něco dělat a poskytnout žákům dostatečnou prevenci… A já se vynasnažím vám poskytnout pár rad, i když jsem se s ní osobně nesetkala. Tak snad tento článek některým hradníkům pomůže…
Myslím, že každý se s tím chce nejdřív poprat sám. Takže se vyzbrojte velkou
dávkou odvahy a výřečnosti a jděte na to!! (silou ne, protože ze zkušeností
vím, že v případě kluků jsou agresoři - pojem pro násilníka - většinou nabušení
mega siláci, kteří se pyšní postavou)1) můžete říct šikanovateli, aby to nedělal a nechal vás na pokoji, či mu odporovat v řečnických soubojích - pokud je jen jeden!! V případě většího počtu musíte umět také rychle utíkat…
2) říct to zodpovědné osobě - je jedno zda učiteli, mamce nebo třeba uklízečce… prostě někomu, kdo to oznámí.
A pokud k tomu nemáte dost sil nebo to nechcete říct z očí do očí, vždy jsou k dispozici tísňové linky jako třeba Linka bezpečí - tady je číslo 66 727 979, nebo Linka důvěry -2 4148 4149.
Oboje jsou naprosto důvěryhodné, o čemž svědčí i statistiky počtu volajících.
A pokud nenajdete odvahu ani k jedné z variant, bude vaše trápení trvat dále, až jednou vyvrcholí - a nikdo neví, zda příjemně nebo nepříjemně.
Ale mnohým z vás zřejmě vrtá hlavou otázka: Proč to dělá?? Proč šikanuje??
Někteří jste si na to odpověděli již sami z toho, co o něm víte, ale důvodů může být mnoho… Malé sebevědomí, komplex méněcennosti, který si agresor vybíjí na ostatních, potěšení ze strachu a bolesti ostatních…
Lidé jsou různí a různé jsou i jejich důvody.
Nejsem žádná psycholožka ani sociální pracovnice… píšu článek tak, jak mi slova skáčou na mozek, ale prostě nechápu ty děti, které pro popularitu, pro důležité postavení ve třídě, pro své vlastní důvody, jdou takovouto cestou…
Těmto lidem takhle vzkazuji: "My se vás nebojíme!! I když jeden člověk z vás má strach, stačí jej trochu podpořit, vyvrátit jeho pochyby o sobě samém a podat mu pomocnou ruku."
Zde je krátký příběh člověka, kterého znám:
"Dívka chodila do školy s radostí, měla ráda své spolužáky, oni měli rádi ji a učení ji bavilo. Ve třetí třídě znenadání přistoupila holka, která se snažila být co nejvíce populární mezi žákyněmi a to tak, že štvala ostatní žákyně proti oné dívce. Dívka zůstala sama, nikdo jí nepomáhal, nikdo se s ní nebavil… Holky se jí posmívaly, urážely ji, fyzicky jí ubližovaly… a nikdo nezakročil, neboť učitelé to netušili. Dívka brečela na rameni své kamarádce, která jí v té době byla velkou oporou a snažila se ji podporovat a pomáhat jí, byť s ní nebyla ve třídě.
Dívka si pomalu začala získávat přátele mezi kluky, kteří ji měli rádi pro jejího sportovního ducha, a ona měla ráda je, neboť nebyli tak intrikánští jako holky. Dívka se nakonec rozhodla přestoupit na jinou školu, kde nic takového nebude a kde bude možnost více využít její sportovní talent. Udělala talentovky a dostala se do sportovní třídy jedné základní školy, kde je šťastná, spokojená, našla si báječné přátele a nic jí nechybí… "
Opravdu záleží jen na vás, jak situaci budete řešit, záleží
jen na vás, jak se to vyhrotí a zda to bude pokračovat…A jen vy to můžete zastavit…
Pokud jste však k ničemu nenašli odvahu, mám tu dobrou zprávu:" Nejste na světě jediní."
Takže zde je pár dobrých webů na pomoc:
- www.sikana.org,
- www.proti-sikane.saferinternet.cz,
- www.sikana.cz
Víc už udělat nemůžu…
Každý se s tím musí poprat sám, to na NĚM je to finále a jen ON rozhodne, jak dopadne…
A PÁR RAD NA KONEC:
Vždy si pamatujte: " Nejste na světě sami. Třeba zrovna vedle tebe teď stojí někdo, kdo tě má rád a máš také rodinu.
Poslední slovo nikdy nepodceňuj - dokáže zázraky!!"
Anne Catherine Marťanka
0 komentářů:
Okomentovat
Své příspěvky podepisujte. :)