Slídivé kukátko

Ano, nám čarodějkám a kouzelníkům opět nastává čas nastartovat koště a pořádně si zařádit mezi mudly – za dveřmi je totiž Halloween!

Celé to začalo za dob Keltů, kdy se 1. listopadu slavil nový rok, a když to vezmeme hodně obecně, dal by se Halloween vlastně považovat za takový menší keltský Silvestr; akorát bez všech těch ohňostrojů a špatných televizních pořadů typu „Mejdan roku z obýváku a z Václaváku“. Keltský rok se totiž dělil na dvě období – to první bylo obdobím hojnosti, to druhé zase dobou zimy a hladu. A tato dvě období se dělila zrovna 31. října a 1. listopadu, kdy Keltové uctívali boha všech mrtvých Anwinna, který jim měl zajistit přežití do další etapy hojnosti. Věřili, že v tento den mají duše mrtvých tu moc se zjevovat, a proto jim svítili na cestu lucernami vyrobenými z vydlabaných dýní. Tito duchové chtěli překročit hranici Země mrtvých a tak se vraceli domů s příbuznými, kteří se zmalovali k nepoznání, aby do nich nevstoupili zlí duchové.

Jak plynul čas, lidé i zvyky se měnili, ale podstata tohoto svátku zůstávala vesměs stejná. S příchodem katolické církve se zrodil Svátek všech svatých (který se slavil 1. listopadu, ale u nás až o den později), protože církev neuznávala žádné pohanské svátky a chtěla si vytvořit svůj vlastní. I přesto ale lidé slavili oba svátky a v 16. století se začala rýsovat dnešní podoba slavného magického svátku. První listopadový den se začal oficiálně slavit jako Den všech blahoslavených (All Hallow Day) a předvečer (tedy 31. října) nazvali All Hallow Evening. Tomu se na vesnicích začalo slangově říkat Halloween a tato podoba se uchovala až dodnes.

Na začátku dvacátého století se konečně povolilo tento svátek slavit i na veřejnosti, přišly městské oslavy a začala se rýsovat konečná podoba Halloweenu. Obyvatelé měst i vesnic se strojili za různé kouzelné bytosti, zdobili dům vším, co připomínalo podzim, pekli koláče a začali vyřezávat dýně se strašidelnými zubatými ústy a planoucíma očima. Halloween se stal konečně populárním svátkem, který slavilo celé město a při kterém se zapomínalo na to, kdo je čarodějnice skutečně a kdo se za ni jen obléká. Nejspíš proto si tento svátek oblíbili všichni, co praktikují magii – konečně nezáleží na tom, kdo je kdo.

Je celkem škoda, že se Halloween neslaví i u nás, ale v dnešní době je tento svátek akorát o lidech, kteří si na okna věší netopýry s flitry a růžové dýně s drahokamy, což akorát svědčí o jejich nevkusu a sklonu „k americkým kýčům“. Lidé jsou podráždění a vystresovaní skoro jako o Vánocích a bojí se vyjít z domu, aby náhodou nenarazili na další ježibabu nebo děti bez hlavy. Ty se ale naopak v tomto svátku vyžívají, protože to pro ně znamená chodit od domu k domu a v kostýmech se dožadovat svých oblíbených sladkostí. A vzhledem k tomu, že jsou ochotní házet na dům syrová vejce, se pochoutek obvykle také dočkají…

Víte, možná je přece jen lepší, když slavíme jenom obyčejné Dušičky. Nemyslíte?


Elladora Brian Grangerová