Letní Sraz 2011

Posted by Slídivé kukátko Štítky: , ,

22. srpna začal sraz, na který se těšil nejeden hradník. Místo konání se vybralo v Malé Skále
(městečko u Turnova). Původně to vypadalo, že účast bude poměrně hojná, avšak nakonec se stejně sešel zlatý průměr. Osm hradníků plus nějaký ten plyšák.

Jako první jsem dorazila já, Any, s Hvězdičkou Wolfkou a Corcem. Tím jsme získali výhodu výběrů postelí, i když výběr byl opravdu velký pro každého. Proběhlo lehké ubytování do našeho nového Hradu, který měl celé dvě velké síně, a kousek od něho i venkovní jídelnu, kuchyň, koupelnu a ministerstvo kouzel. Hodinku po nás dorazila Radix a to se již mohl jít omrknout první obchod. Přeci jen, hladu neporučíš.

Při návratu do kempu jsme narazili na Fabi. Po přivítání dorazila i Ginnny a Joanne. A to měl být konec příjezdů pro tento den. Oficiálně se tedy mohl začít Turnaj tří kouzelnických dvojic. Soutěžní dvojice vylosoval Ohnivý Pohár, jenž se také stal hlavní cenou. Mohl se odkrýt první úkol, který měl prokázat znalosti šampiónů, jak z výuky hradní, tak z obecných záležitostí. Nejlépe si poradila dvojice Radix a Corco. Po namáhavém přemýšlení si šampióni i porotce dali chvilku pauzy u deskovek a následně se šli projít večerním městem.

Druhý den nás překvapilo nepříjemné horko, avšak turnaj byl neúprosný, a tak se po snídani, vedro, nevedro, šlo hrát. Tentokrát šlo opravdu o život. Šampióni se sešli, a objevil se neznámý druh hmyzu. Postihl šampióny nemocí, která se zpočátku projevovala pouze na ústech, poté však mohla přelézt k nohám, rukám. A to pak třeba Fabi, která stále kecala, neměla ani ústa, ani ruku ani nohu. Nakonec se však všichni poprali i s tímto úkolem, a dostali léčivé sérum. Po tak náročném dnu jsme si museli dát pořádnou koupel v místní Jizeře. I když by se to neřeklo, tak studená voda byl nejmenší problém. Spíše proud, který unášel naprosto všechny, byl zajímavý. Dokonce bylo i zpestření v podobě záchranné akce jednoho klučiny.

Třetí den se žilo s myšlenkou, že večer nám přijede Cho (dále nazývaná Čo(čka)). Ovšem do večera času dost. Na plánu Ohnivý Pohár nic neměl, a tak se zasedlo k deskovkám. Jenže ono kouzelníka po chvíli omrzí stále dokola Pandemie, Carcass, Osadníci, Kurýr a Activity. Rozhodla jsem se pro šampióny udělat poznávačku POKT. Ovšem nebyla to jen ledajaká poznávačka. Hradníci se vtělili do zaměstnanců ministerstva kouzel z Odboru pro dohled nad kouzelnými tvory, kteří dostali za úkol přivést všechny zvířata, která uprchla z kouzelnické ZOO. Jedna půlka představovala zvířata a druhá lidi. Možná se to nezdá, ale o zábavu bylo opravdu postaráno. Kdo by si tipnul, že malá Fabi bude nepolapitelný Yetti, o trošku větší Corco bude malou vílou, to dvounohé stvoření, které má mé jméno, bude Akromantule, a hrabající Wolfka nebude hrabák, ale nejnebezpečnější tvor na zemi, Běhnice!!! Byl čas na další koupání, avšak díky dešti a novému proudu se z toho stala spíše jedna velká odřenina. Avšak sjet splav si nakonec po vzoru Corca nenechal ujít nikdo z koupajících.

Večer přišel, a my šli naproti Čo. Vítání bylo opravdu… zajímavé, a o porušování Zákonu o utajení raději nemluvě. Po příchodu na Hrad si s námi Čo dala ještě jednu hru se zvířaty, dostala velmi zajímavou postavu (Tlustočerv k ní opravdu sedne, že?). Ono celkově bylo složení zajímavější. Ginnny jako kentaur, Joannka jako ghúl a Radix jako Dlaždičoun.

Další den byl ve znamení turistiky. Tedy spíše lovení zlodějů. Kolem 10,00 ranní se do Hradu vloupal upír Hrabě de Srago a Sir Čočka. Odnesli to nejcennější, pohár. Naštěstí pro šampióny se za ně zavěsil Stopař Hugo Žloutek, který jim při stopování zanechával stopy a úkoly. Hrabě, který byl každých pět minut ve chvilkovém transu, a Sir, který byl postižen koktací nemocí, došli až k jejich hradu Frýdštejn, kde však málem umřeli, protože je pokousal drak. Jenže kdyby to mělo být doopravdy, tak jistě zemřou, protože skupina šampiónů se po cestě byla podívat na Pantheonu, a tak Srago a Čočka čekali na věži asi 2,5 hodiny. Ale hradníci přišli a našli pohár! Mohlo se jít zpět do Hradu. Tento „krátký“ výlet si užila jak skupina Stopařů, tak skupina zloduchů.

Po výletě měl přijít čas na zaslouženou obědovečeři, a tak se vyrazilo do místní Pizzerie. Z pizzerie se stal náš druhý domov, protože od té doby jsme tam byli každý večer. K jídlu snad stačí říct jen jediné… mňáám.

V pátek se utkalo velké šampionské princovské klání. V prvním kole se šampióni - princové představili, v druhém kole nám ukázali, jak by probíhal boj s příšerkami a v třetím kole usilovali o ruku princezny Any de Sargo. Skvělé bylo vidět tu rozmanitost. Sir dobrodruh Radix se svou družinou vsázel na odvahu a bojovnost. Sir Fabián Palačinka hlavně na své kuchařské umění. A Sir Rowen z Havraspáru vsázel na sebe. Nakonec však oslnil (doslova) princeznu nejvíc právě Rowen z Havraspáru, jinak řečený Ginnny Weasleyová se svou družinou Bradavičníkem z Bradavic, jinak řečenému Hvězdička Wolfka. Odpoledne odjela Radix a u Corca ji nahradila Cho.
Večer se šlo překvapivě do pizzerie. Noc byla hrozně teplá, a tak se Any, Joanne a Čočka vyrazily koupat na splav. Po pořádném řvaní všech možných kolejí a názvů, a hlavně po pořádném osvěžení, se spát nechtělo, a tak jsme do půlnoci dělali pantomimu s pomocí jednoho opilého mladého muže, který nám v noci lezl do chatky. Avšak Corco ho svým otcovským houknutím vyrazil. Sobota byla znovu symbolem turistického výletu. Tentokrát se šlo na zříceninu Zbirohy. Ze začátku se sice zdálo, že počasí přát nebude, avšak stihlo se všechno úplně přesně. Pršet začalo až při příchodu do kempu. Ze zříceniny byla většina z nás naprosto odvařená, už jen proto, že si ji přivlastnila Havraspárská kolej, a že se přesně vymyslelo, kde by co bylo, kdybychom tam bydleli. Tento hrad je dle našich domněnek nějakým způsobem spojen s Relikviemi Smrti a s příběhem Tří bratří, jelikož jsme nalezli symbol relikvií. Většina z nás měla neuvěřitelnou chuť zahrát si hru na Indiány a dobyvatele, avšak nakonec se neuskutečnila.
Večer kromě deště a pizzerie proběhl ve znamení hudby a pantomimy. Kytara, Any, Joanne a Ginnny projeli snad celé zpěvníky a pěli až do aleluja s občasnou pomocí ostatních. Vyzkoušeli jsme i pantomimu podle písniček ze zpěvníku.

A přišel nejošklivější den. Den odjezdu. Ještě před odjezdem se musel vyhlásit boj o pohár. Na krásném třetím místě skončila dvojice Fabi a Joanne, na druhém místě Ginnny a Wolfí a těsně pohár získali Corco, Cho a Radix.

A závěrem bych chtěla říct jen jediné: Chytá myšky, spinká v botě. To je jasné, je to kotě!


Any S. Changová

5 komentářů:

  1. Fabulus Girl

    Tak tohle je hezky sepsané. :D Jo a u stavění věže, padáků a hledání séra jsem nekecala. :D Jen používala ruku. O:)
    Jinak byl to opravdu povedený sraz!

  1. Any S. Changová

    Fabi, tak to jsi kecala (a nejvíc), nevykecáš mi opak!! :D
    Tedy on kecal každý, ale ty tak hezky extrémně.

  1. Corco

    Byl to super sraz! :-)

    Any: My jsme u stavění přistávací plochy (a dál až do objevení séra) nekecali. ;-) A kdyby měla být ta nemoc tak účinná, jak jsi vyhrožovala na začátku :P, brzo by někteří nejmenovaní kouzelníci zůstali ležet na zemi... možná by kámoška zjistila, že rohlíky nejsou jediná chutná potrava. :D

  1. Any S. Changová

    Přece jsem na vás nemohla být tak zlá :D
    Však jste taky byla moje nejoblíbenější dvojice O:-) S vámi si člověk děsně moc pokecal :D

    Jůůů, kámoška.. Já chci na Malou Skálu, se mi po ní stýská :( :D

  1. Anonymní

    Hodně mě mrzí, že jsem tam nemohla být. Tak jsem si aspoň krásně přečetla, co všechno jste dělali, prožili :P a mrzí mě to ještě víc! :D

    Elis

Okomentovat

Své příspěvky podepisujte. :)